Jméno

Co po jméně? Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně.

Tahle myšlenka nevypadla z mé hlavy, ale přišel s ní význačný frajer jménem William Shakespeare. Tohle jistě znáte z let základní školní docházky. Možná už si ale nevzpomínáte, jak tato nesmrtelná replika pokračuje. 

Zde je: A tak i Romeo, nebýt Romeo zván, by nebyl o nic méně drahocenný než s tímto jménem.“

Tak.

A nyní si představte, že si po necelém roce, kdy vás opustil původní milovaný psí mazlíček, pořídíte jeho náhradu. Přičemž se bývalému chlupatému členu domácnosti omlouváte. Já to dělám každý týden, protože naši maltézskou přítulnou slečinku mám po jejím skonu uloženou na zahradě v útulném hrobečku. Dokonce s ní občas hovořím, což možná zavání duševní chorobou, jenže já vím, že mě za tím duhovým mostem poslouchá.

Ale to jsem odbočil.

Prvním problémem, který člověk musí řešit, je vymyslet, jak zovat fungl nového chlupatého pidižvíka, který ještě nemá povědomí o světě. Možná to někteří z vás znají. „Nemůže se přeci jmenovat stejně,“ říkáte si. Naše Daisy (doplňte si jméno podle svého) byla přeci originál, jemuž se žádná náhrada nemůže vyrovnat. Domníváte se. Pak si ale vzpomenete na začátek mého příspěvku a začnete dumat, jak svého nového mazlíčka pojmenovat.

Fajn.

Máme čivavu. O nich se ví toto: Jsou živé a temperamentní, velmi odvážné až sebevražedně sebevědomé (často větší duchem než tělem), ale také občas mazlivé a vyžadující pozornost, někdy jsou vtipně drzé nebo projevují takzvaně šéfovské sklony. Zkrátka říkají – tady vládnu já a říkejte mi Sissi nebo Adolfe.

Načež začnete vymýšlet. Abyste to nemuseli činit dlouho, dám vám pár tipů. Mimochodem – málo se to ví, ale pejskům je šumák, jaké nesou jméno. Důležité je ho neustále alespoň stokrát denně opakovat.

V tom okamžiku se vám otevřou brány úžasného českého jazyka. Posbíral jsem pro vás z ověřených zdrojů pár jmen, které o povaze čivav říkají vše a jenž skutečně existují.

Tohle kupříkladu může být vaše čubička: Puntička, Bambulka, Kulička, Pusinka, Čudlinka, Ťapka, Fifinka, Pidiška, Mikina (to je v Čechách fakt běžné jméno, nekecám), Žužla nebo Žužlinka. A podobně.

Pro pejsky jsou možné jiné varianty: Čenda, Škubínek, Hugo, Drobek, Bobík, Fík, Pidi, Špunt, Knedlík, Piškot, Šéfík, Pepin, PidiLord, Zeus, Goliáš, či dokonce Loki (i ten doopravdy existuje, a já asi tuším, proč obdržel tohle jméno).

Abych vás nenudil, jen závěrem dodám jedno moudro. Co nepojmenujete, to neexistuje. Shrnuto a podtrženo – je fuk, jaké jméno ponese nejlepší přítel člověka, důležité je, že vy milujete jeho a on miluje vás.

Klidně mu jako já říkejte Vobludko, i když se jmenuje Daisy, funguje to také. 😊